Kolem Durmitoru vede okruh, na kterém je Šavnik ze Žabljaku blíž než Kolašin
Masiv ohraničený třemi kaňony se nedá projet napříč, a tak se objíždí. Pět dní, dvě základny a všech pět sídel severní Černé Hory, od nejvýše položeného města Balkánu po Šavnik se třemi sty šedesáti čtyřmi obyvateli na soutoku tří řek.
Den 1: Z letiště do Kolašinu a odbočka k Taře
~5 h
Osmašedesát kilometrů a hodina a dvanáct minut do hor. Kolašin leží v 953 metrech, žije v něm 2 418 lidí a je to nejbližší základna oblasti k letišti.
Dvaadvacet kilometrů a třiatřicet minut z Kolašinu. Město 2 506 obyvatel leží na břehu Tary v 853 metrech, je to nástup do dolní části kaňonu a nejlevnější adresa severní Černé Hory.
Den 2: Horskou silnicí na Žabljak
~6 h
Pětaosmdesát kilometrů, ale hodina a tři čtvrtě. Silnice objíždí masiv a stoupá o bezmála pět set metrů, takže se jede pomaleji, než mapa slibuje.
Nejvýše položené město Balkánu, podle vlastních údajů 1 456 metrů, s 1 723 obyvateli. Zbylé tři noci plánu patří jemu a v zimě tu fungují sjezdovky Savin kuk, Štuoc a Javorovača.
Den 3: Hory nad městem a Šavnik na jihu
~7 h
Z města se vychází do masivu, který má 48 vrcholů nad dva tisíce metrů a v Bobotově Kuku dosahuje 2 523 metrů. Na východ se Durmitor otevírá do plošiny Jezerska površ kolem 1 500 metrů.
Osmadvacet kilometrů a půl hodiny na jih. Tři sta šedesát čtyři obyvatel v 840 metrech na soutoku Bukovice, Bijele a Šavniku; sídlo založili roku 1861 obchodníci a kováři.
Den 4: Západní strana a Pivské jezero
~8 h
Jedenapadesát kilometrů a hodina a dvě minuty po západní straně masivu, kterou ohraničuje kaňon Pivy. Celý den se vrací stejnou cestou zpátky.
Sídlo s 1 102 obyvateli v 792 metrech u Pivského jezera, těsně u hranice s Bosnou a Hercegovinou. Je to neoficiální centrum kraje Piva a nejzápadnější bod celého okruhu.
Den 5: Cesta z hor na letiště
~4 h
Sto jednatřicet kilometrů a dvě hodiny a tři čtvrtě dolů z hor. Kdo má odlet z Tivatu, počítá se sto pětapadesáti kilometry a více než třemi hodinami.
Durmitor je masiv v severozápadní Černé Hoře, nejvyšší Bobotov Kuk měří 2 523 metrů a nad dva tisíce metrů sahá dalších 47 vrcholů. Národní park kolem něj vznikl v roce 1952 a od roku 1980 je na seznamu UNESCO. Masiv je ze tří stran ohraničený kaňony, takže se po něm nejezdí napříč, ale po obvodu. Tenhle plán z toho vychází: pět dní, dvě základny a pět sídel, o kterých na webu píšeme.
Vzdálenosti uvnitř oblasti klamou
Ze Žabljaku je blíž Šavnik než Kolašin, a to skoro trojnásobně. Ne vzdušnou čarou, ale po silnici, protože cesta na východ musí objet masiv. Kdo plánuje den podle kilometrů na mapě, vyjde si s časem špatně.
| Úsek | Vzdálenost | Čas |
|---|---|---|
| Letiště Podgorica až Kolašin | 68,2 km | 1 h 12 min |
| Kolašin až Mojkovac | 22,2 km | 33 min |
| Kolašin až Žabljak | 85,8 km | 1 h 42 min |
| Žabljak až Šavnik | 27,7 km | 34 min |
| Žabljak až Plužine | 50,8 km | 1 h 2 min |
| Žabljak až letiště Podgorica | 131,1 km | 2 h 42 min |
Kolašin na první noc, Žabljak na další tři
Z letiště v Podgorici je Kolašin nejblíž ze všech pěti sídel, a proto je to logická první zastávka. Leží v 953 metrech, žije v něm 2 418 lidí a v okolí má národní park Biogradska Gora i hory Bjelasicu, Sinjajevinu a Komovy. Hned první odpoledne se z něj dá udělat odbočka do Mojkovce na břehu Tary v 853 metrech, který je z celé oblasti nejlevnější.
Druhý den se jede do Žabljaku a zbylé tři noci patří jemu. Je to nejvýše položené město Balkánu, podle vlastních údajů 1 456 metrů, a s 1 723 obyvateli je zároveň tím nejmenším městem na trase. Stěhuje se tedy jen jednou a pak už se jen vyjíždí a vrací.
Šavnik má tři sta šedesát čtyři obyvatel a tři řeky
Nejmenší sídlo celého plánu stojí v 840 metrech na soutoku Bukovice, Bijele a Šavniku a vzniklo až v roce 1861, kdy se tu usadili obchodníci a kováři. Z jihu sem spadá kaňon Komarnice. Je to necelá půlhodina ze Žabljaku, takže třetí den zbude dopoledne na hory nad městem a odpoledne na cestu dolů.
Plužine stojí u Pivského jezera na hranici s Bosnou
Západní strana masivu patří kraji Piva. Plužine v 792 metrech mají 1 102 obyvatel a jsou jeho neoficiálním centrem, na severozápadě země těsně u bosenské hranice. Ze Žabljaku je to hodina a dvě minuty přes padesát kilometrů, což z toho dělá plný celodenní výlet, ne odbočku.
Dvě nejznámější zastávky okruh míjí
Černé jezero a most Đurđevića Tara leží oba na žabljacké straně a dají se zvládnout za půlden, kdykoli během tří nocí ve městě. Tenhle plán je proto neobsazuje jako samostatné dny a věnuje je západní a jižní straně, kam se většina návštěvníků vůbec nedostane.
V červenci je tady o osm stupňů méně než u moře
Žabljacký červenec má denní maximum 21,0 °C a srpen 21,4 °C, noci klesají v červenci na 11,4 °C. Léto je tu zároveň nejsušší částí roku, srpen má 68 milimetrů srážek a červenec 83, kdežto listopad 138. Na okruh se proto hodí od června do září; mimo sezonu drží sníh zhruba 120 dní v roce a program se zúží na sjezdovky nad Žabljakem a na Kolašin.
Časté dotazy k plánu
Kolik dní stačí na okruh kolem Durmitoru?+
Pět dní se čtyřmi nocemi pokryje všech pět sídel oblasti i den v horách nad Žabljakem. Kratší pobyt vyjde, když vynecháte západní stranu s Plužinami, protože ta sama spolkne celý den.
Jak dlouho se jede ze Žabljaku do Plužin?+
Padesát kilometrů po silnici trvá hodinu a dvě minuty. Je to nejdelší odbočka celého plánu, a proto se na ni počítá celý den, ne půlden.
Kde se na pětidenním okruhu kolem Durmitoru spí?+
První noc v Kolašinu, který je z letiště v Podgorici nejblíž, zbylé tři na Žabljaku uprostřed oblasti. Stěhuje se jen jednou. Kdo hledí na cenu, vymění Kolašin za Mojkovac dvaadvacet kilometrů dál.
Proč trvá cesta ze Žabljaku do Kolašinu hodinu a tři čtvrtě?+
Je to jen 85,8 kilometru, ale vede horskou silnicí po obvodu masivu, který se nedá projet napříč. Stejný jev platí v celé oblasti, kilometry na mapě tady o čase nic neřeknou.