Kras a Postojna

Kras a Postojna je pás vápence, který se táhne od Cerknického pole přes Postojnu až na planinu u italských hranic. Voda tu mizí pod zem a vrací se na povrch o desítky kilometrů dál; právě podle téhle krajiny se jmenuje celý typ reliéfu, kterému se česky říká kras. Pro dovolenou to znamená dvě věci. Pod zemí je tu víc k vidění než na povrchu a oblast leží přesně na trase mezi horami a mořem, takže se dá zvládnout i cestou.

Dvě jeskyně, které nejsou zaměnitelné

Postojnská jeskyně má 24,34 km chodeb a je to nejnavštěvovanější slovinská pamětihodnost. Návštěvní okruh měří zhruba pět kilometrů, z toho 3,7 km veze podzemní vláček po dvoukolejné dráze; ten tu jezdí od roku 1872. Prohlídka trvá hodinu a půl, teplota je celoročně 10 °C a v areálu je i vivárium s macarátem jeskynním. Jedenáct kilometrů odsud stojí Predjamský hrad zabudovaný do skalní stěny, poprvé zmíněný v roce 1274.

Škocjanské jeskyně u Divači jsou pravý opak. Na seznamu světového dědictví UNESCO jsou od roku 1986, prohlídka trvá dvě a půl až tři hodiny, měří zhruba pět kilometrů a překonává kolem tisíce schodů. Vede nad podzemním kaňonem řeky Reky, která pod zemí urazí 34 km; Martelova dvorana o objemu 2,2 milionu m3 platí za největší objevenou podzemní síň v Evropě. Vláček tady nejezdí.

Koně a jezero

V Lipici u italské hranice funguje od roku 1580 hřebčín, který dal jméno plemeni lipicán. Dnes tu žije přes tři sta bílých koní na ploše přes tři sta hektarů a tradice jejich chovu je od prosince 2022 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

U Cerknice se každý rok objevuje a zase mizí Cerknické jezero. Voda na poli stojí zhruba osm měsíců v roce a rozlévá se obvykle asi na 20 km2; když je plné, je to největší jezero Slovinska. Napouští se i vyprazdňuje podzemními kanály a poprvé to popsal v roce 1687 Janez Vajkard Valvasor v dopise londýnské Královské společnosti. Okolí chrání Notranjský regionální park, vyhlášený v roce 2002.

Kdy sem jet

Jeskyně mají stálou teplotu, takže fungují celý rok a v horkém létě přijdou vhod; mikina sem patří i v srpnu. Na povrchu jsou nejpříjemnější jaro a podzim. Cerknické jezero má nejvíc vody na jaře a na podzim, v létě bývá pole suché, takže kdo jede kvůli němu, měl by přijet mimo prázdniny. Vstupné do Škocjanských jeskyní je nejnižší od listopadu do března.

Doprava

Z Prahy je to do Postojny 702,3 km a zhruba 7 hodin 47 minut čisté jízdy, z Brna 562,3 km a 6 hodin 7 minut. Oblast leží na dálnici A1 mezi Lublaní a Koperem: z Postojny je to do hlavního města i k moři shodně čtyřicet minut. Divača je železniční uzel s tratěmi ke Koperu a do Itálie. Mezi jednotlivými cíli se ale bez auta přejíždí těžko, protože leží deset až třicet kilometrů od sebe a veřejná doprava mezi nimi je řídká.