Divača

Divača je vesnice s necelými dvěma tisíci obyvateli (2025) ve výšce 435 m n. m. na planině Kras, u dálnice A1 a na železničním uzlu, odkud vedou tratě ke Koperu a do Itálie. Sama o sobě je to spíš zastávka než cíl; důvod, proč tu bydlet, leží deset kilometrů daleko.

Škocjanské jeskyně jsou od roku 1986 na seznamu světového dědictví UNESCO a od května 1999 také ramsarskou lokalitou. Prozkoumaná délka je 6 200 metrů a hlavní podívanou je podzemní kaňon řeky Reky: Hankeho kanál měří tři a půl kilometru, je deset až šedesát metrů široký a přes sto čtyřicet metrů vysoký. Martelova dvorana o objemu 2,2 milionu krychlových metrů platí za největší objevenou podzemní síň v Evropě. Řeka Reka odsud teče 34 kilometrů pod zemí, než se objeví v italském Timavu, kterému dodává zhruba třetinu vody.

Prohlídka je fyzicky náročnější, než se čeká: trvá dvě a půl až tři hodiny, měří zhruba pět kilometrů a překonává kolem tisíce schodů. Teplota v jeskyni je 12 °C. Vstupy jsou v pevných časech, mimo sezónu v 10:00, 11:30 a ve 13:00, v hlavní sezóně častěji. V létě bývá vyprodáno, takže se vstupenky kupují předem.

Kdy sem jet

Jeskyně fungují celoročně a jejich teplota se nemění. Vstupné je nejnižší od listopadu do března a nejvyšší v červenci a srpnu, kdy je zároveň nejvíc lidí. Duben, květen, červen a září jsou proto rozumný kompromis.

Na co myslet

Divača se hodí na přenocování mezi horami a mořem: do Lipice je to 15,5 km, do Postojny 34,2 km a k moři necelá hodina. Služeb je tu málo a večerní program žádný. Kdo cestuje s malými dětmi nebo s někým, komu tisíc schodů dělá problém, měl by místo Škocjanských jeskyní zvolit Postojnskou, kde většinu trasy veze vláček.