Která z panoramatických tras ve Švýcarsku za co stojí
Glacier Express, Bernina Express a GoldenPass nejsou výletní atrakce, ale běžné vlaky s velkými okny. Liší se délkou, terénem i tím, kolik z nich uvidíte.
Ilustrační foto, generováno AI
Proč se ve Švýcarsku jezdí vlakem i pro zážitek
Švýcarská železniční síť má zhruba 5 100 kilometrů, je prakticky celá elektrifikovaná a na tisíc kilometrů čtverečních tu připadá 122 kilometrů tratí, zatímco průměr Evropské unie je 46. Tratě proto vedou i tam, kam by jinde nikdo koleje nestavěl, a několik z nich se prodává jako samostatný zážitek.
Společné mají to, že jde o pravidelné spoje s panoramatickými vozy, ne o muzejní jízdy. Jedete tedy vlakem, který má jízdní řád, a cestou vidíte krajinu, kterou z dálnice nespatříte.
Glacier Express jede osm hodin napříč zemí
Nejznámější trasa spojuje Zermatt a St. Moritz, tedy dvě nejslavnější horská střediska země. Cesta trvá zhruba osm hodin, měří 291 kilometrů, vede přes 291 mostů a 91 tunelů a nejvyšším bodem je Oberalppass ve 2 033 metrech. Právě proto se vlaku přezdívá nejpomalejší rychlík světa.
Trasa začíná na konci alpského údolí pod Matterhornem, klesá do údolí Rhôny, stoupá přes Furku a Oberalp do Graubündenu a končí v Engadinu. Poslední úsek vede po Albulské trati, která je od roku 2008 na seznamu světového dědictví UNESCO. První Glacier Express vyjel ze Zermattu 30. června 1930 a tehdy trvala cesta téměř jedenáct hodin.
Bernina Express stoupá do 2 253 metrů bez ozubnice
Kratší, ale strmější varianta jede z Churu do italského Tirana. Trvá zhruba čtyři hodiny, překoná 196 mostů a 55 tunelů a v Ospizio Bernina vystoupá do 2 253 metrů. Je to nejvýše položená adhezní železnice Evropy, tedy trať bez ozubnice, a spád na některých úsecích dosahuje sedmi procent.
Bernina Express projíždí Albulskou i Berninskou tratí, které jsou obě zapsané na seznamu UNESCO, a jede celoročně. Zimní jízda přes zasněžené sedlo patří k jeho hlavním lákadlům; z Tirana navazuje autobus přes jezero Como do Lugana.
GoldenPass vede z jezera do hor a zase k jezeru
Třetí klasická trasa vede z Montreux na Ženevském jezeře přes Gstaad do Interlakenu a dál do Lucernu. Stoupá z vinařských svahů nad jezerem do horských údolí, takže během jedné cesty projedete tři různé krajiny. Základnou linky je Montreux a v okolí ji provozuje několik společností, mezi nimi Montreux Oberland Bernois a BLS.
Horské dráhy, které nejsou expresy
Vedle tří velkých tras má Švýcarsko řadu kratších drah, které jsou samy o sobě cílem. Jungfraubahn stoupá z Kleine Scheidegg devět kilometrů, z toho sedm tunelem v Eigeru, na Jungfraujoch ve 3 454 metrech, což je nejvýše položené nádraží Evropy; ročně jím projde zhruba milion lidí. Gornergratbahn nad Zermattem je s konečnou ve 3 089 metrech nejvyšší otevřenou železnicí Evropy.
Nejstrmější ozubnice světa vede na Pilatus nad Lucernským jezerem: má sklon až 48 procent a jezdí od roku 1889. Nejstarší horská železnice Evropy je naopak zubačka z Vitznau na Rigi, která zahájila provoz 21. května 1871.
Které tratě se dají spojit
Vlaky na sebe navazují. Ze Zermattu se dá dojet Glacier Expressem do St. Moritz, odtud pokračovat Bernina Expressem do Tirana a přes Lugano zpět na sever. Chur je přestupním uzlem obou, Andermatt zastávkou Glacier Expressu uprostřed trasy.
Pro toho, kdo chce vidět co nejvíc a nemá čas na celou osmihodinovou jízdu, dává smysl vybrat úsek: nejefektnější části Glacier Expressu jsou stoupání na Oberalp a Albulská trať se spirálovými tunely mezi Bergünem a Predou.
Kolik času zabere která trasa
Glacier Express zabere celý den a je to jeho hlavní nevýhoda: osm hodin v jednom vlaku není pro každého, zvlášť s dětmi. Bernina Express se čtyřmi hodinami je vstřícnější a dá se rozdělit přenocováním v Pontresině nebo ve St. Moritz. GoldenPass se dá projet po částech, protože trať prochází hustě osídleným územím a spojů je víc.
Kdo cestuje s malými dětmi, může zvolit kratší úseky s přestupem: z Churu do Bergünu a zpět stačí na Albulskou trať se spirálovými tunely, na Berninu se dá vyjet jen do Ospizio Bernina a vrátit se.
Praktické je také vědět, že Chur a Andermatt fungují jako přestupní uzly. Z Churu vede Glacier Express na západ i Bernina Express na jih a k tomu tratě do Davosu, Arosy a Engadinu, takže se odtud dá poskládat okruh bez vracení stejnou cestou.
Rezervace, ceny a počasí nad tratí
Panoramatické vlaky mají obvykle povinnou rezervaci místa a jejich ceny se liší podle sezóny; my je zatím nemáme z ověřeného zdroje, takže si je zjistěte u dopravce. Platí také, že běžné spoje na stejných tratích jezdí bez příplatku, jen bez velkých oken a bez výkladu, takže stejnou krajinu uvidíte i za jízdenku obyčejného regionálního vlaku.
Druhá věc je počasí. Panoramatická okna nepomohou, když je nízká oblačnost, a v horských údolích se počasí mění během hodiny. Pokud máte v plánu jen jednu velkou jízdu, vyplatí se nechat si ji jako pohyblivý bod programu a vyjet v den, kdy je jasno.