Kolem Lublaně nerozhoduje vzdálenost, ale to, jak budete bydlet

Okolí Lublaně je jediná část Slovinska, kde volba základny nerozhoduje o tom, co stihnete, ale o tom, jak budete bydlet. Všechna čtyři města leží do 31 kilometrů od hlavního města, spojuje je dálnice i železnice a z každého z nich je to k Bledskému jezeru i k Postojnské jeskyni necelá hodina. Rozdíly jsou tedy v charakteru, ne ve vzdálenostech.

Lublaň funguje bez ohledu na sezónu

Hlavní město má 302 826 obyvatel a je zdaleka největší v zemi. Historické jádro kolem Ljubljanice se dá projít pěšky za dopoledne, nad ním stojí hrad s lanovkou z roku 2006 a Plečnikovo meziválečné dílo je od 31. července 2021 na seznamu světového dědictví UNESCO.

Bydlet přímo v Lublani se vyplatí tomu, kdo chce mít program i večer, nechce řešit sezónu a plánuje střídat město s výlety. K Bledskému jezeru je to 55 km a 43 minut, k Postojnské jeskyni 53 km a 40 minut, do Piranu 121 km a hodina a půl.

Kdo plánuje víc placených vstupů, měl by si spočítat Ljubljana Card. Platí 24, 48 nebo 72 hodin, začíná na 41 € pro dospělého a 26 € pro dítě od 6 do 14 let a zahrnuje hrad, plavbu po řece, prohlídku města s průvodcem, městské autobusy i lanovku na Velikou planinu.

Kamnik má lanovku na Velikou planinu za městem

Kamnik leží 24 km severovýchodně od Lublaně pod Kamnicko-Savinjskými Alpami a městská práva má od roku 1229. Čtvrt hodiny za městem začíná lanovka na Velikou planinu, pastvinu ve výšce kolem 1 500 m s pastýřskou osadou o 64 chatách. Pět kilometrů jižně leží arboretum Volčji Potok, kde v dubnu kvetou zhruba dva miliony tulipánů.

Tohle je volba pro rodiny a pro každého, kdo chce mít hory na dosah, ale nechce jet až do Julských Alp. Do Lublaně je to půl hodiny autem, takže hlavní město zůstává jako celodenní výlet.

Kranj leží necelých jedenáct kilometrů od letiště

Čtvrté největší město Slovinska stojí na skalní ostrožně nad soutokem Kokry a Sávy, kaňon je tu čtyřicet metrů hluboký. Leží na dálnici i na železnici a k letišti Jožeta Pučnika u Brniku je to 10,9 km, tedy nejblíž z celé oblasti.

Kranj se hodí pro první a poslední noc, když se přilétá, i pro toho, kdo chce mít v dosahu hlavní město i Julské Alpy. Pod historickým jádrem je navíc 1 300 metrů tunelů z druhé světové války, do kterých se chodí s průvodcem. Turistická infrastruktura je ale menší než v Lublani.

Škofja Loka je nejklidnější a nejhezčí na procházku

Škofja Loka se poprvé připomíná v roce 973 a její jádro je od roku 1987 kulturní památkou. Přes řeku vede Kapucínský most, nejstarší dochovaný most ve Slovinsku, nad městem stojí Loški grad s muzeem a zdejší pašijové hry z roku 1721 zapsalo UNESCO v prosinci 2016 na seznam nehmotného dědictví.

Je to nejklidnější ze čtyř základen a zároveň nejhezčí na procházku. Nabídka služeb je ale městská, ne turistická, a program si musíte přivézt s sebou. Do Lublaně je to půl hodiny, ke Kranji 11,5 km a na letiště 19,1 km.

Co odkud stihnete za den

Vzdálenosti v oblasti jsou tak krátké, že se program neplánuje podle základny, ale podle toho, kam se chce jet. Z Lublaně je to do Kamniku 24 km, do Škofje Loky 24,3 km a do Kranje 31,2 km; mezi Kranjem a Škofjou Lokou je to 11,5 km a mezi Kranjem a Kamnikem 26,8 km. Nejdelší přejezd uvnitř oblasti tedy trvá zhruba půl hodiny.

Ven z oblasti to vypadá takhle: k Bledskému jezeru 55 km a 43 minut, do Radovljice 49,4 km, k Postojnské jeskyni 53 km a 40 minut, do Divači ke Škocjanským jeskyním 81,8 km a hodina, do Koperu 105,4 km a hodina a jedenáct minut, do Piranu 121 km a hodina a půl. Jinými slovy, z každé ze čtyř základen je Slovinsko od hor po moře v dosahu jednodenního výletu, jen se počítá s ranním odjezdem.

Město, hory, letiště, nebo klid

Kdo chce ušetřit čas, bydlí v Lublani. Kdo chce ticho a hory, v Kamniku. Kdo přilétá nebo často přejíždí, v Kranji. Kdo hledá kulisu, ve Škofje Loce. Auto se hodí v každém případě: po Lublani se chodí pěšky, ale mezi městy a k horám se bez něj cestuje pomalu.

Z Prahy je to do Lublaně 651,8 km a zhruba 7 hodin 21 minut čisté jízdy, z Brna 508,5 km a 5 hodin 38 minut. Cestou potřebujete rakouskou dálniční známku a slovinskou e-vinjetu.