Polská strana Krkonoš se dělí na tři samostatné areály
Polská strana Krkonoš nemá jeden velký areál, ale tři samostatné. Kolik mají kilometrů, jak se liší a proč se mezi nimi nevyplatí přejíždět.
Ilustrační foto, generováno AI
Tři areály, mezi kterými se nepřejíždí
Polské Krkonoše nefungují jako jedno propojené středisko. Jsou tu tři samostatné areály, každý na jiném konci oblasti, a přes hlavní hřeben mezi nimi silnice nevede. Z Karpacze do Szklarské Poręby je to 37 kilometrů a hodina objížďky přes Jelenohorskou kotlinu, do Świeradowa-Zdróje z Karpacze skoro padesát kilometrů. Areál se proto vybírá jednou, při rezervaci ubytování, ne každé ráno.
SkiArena Szrenica má dvanáct kilometrů tratí
Nad Szklarskou Porębou, na svazích Szrenice vysoké 1 362 metrů. Je to největší areál oblasti se zhruba dvanácti kilometry tratí a zasněžováním na celé ploše. Sedačková lanovka tu jezdí už od roku 1962, dnes ve dvou úsecích jako Szrenica I a Szrenica II, a od prosince 2010 se k nim přidala šestimístná gondolová sedačka Karkonosz Express na Świąteczny Kamień. K tomu čtyři vleky a dětský vlek; celková přepravní kapacita je zhruba deset tisíc lidí za hodinu.
Sjezdovky mají jména, na která narazíte v mapách i v předpovědích: FIS, Lolobrygida, Śnieżynka, Puchatek a Hala Szrenicka. Nahoře areál navazuje na hřebenové trasy Karkonoského národního parku, takže se dá lyžování spojit s výhledem na obě strany hranice.
Karpacz je menší, zato leží pod Sněžkou
Karpacz má zhruba devět kilometrů sjezdovek, pět vleků a dvě sedačkové lanovky. Na náročného lyžaře je to málo, na rodinné lyžování a na odpolední ježdění to stačí. Hlavní devíza je jinde: celoroční sedačková lanovka Zbyszek vyveze na Kopę po trase dlouhé 2 281 metrů za osm minut a odveze až 1 200 lidí za hodinu. Od roku 2018 vozí čtyřmístné sedačky, předtím tu od roku 1959 jezdily jednomístné.
Z horní stanice na Kopie je na vrchol Sněžky 2,5 kilometru, tedy zhruba padesát minut chůze. Kdo tedy jede kombinovat lyžování s výstupem na nejvyšší horu Krkonoš, Sudet i Česka, bydlí v Karpaczi.
Świeradów-Zdrój a jeho jediná osvětlená sjezdovka
Ski & Sun ve Świeradowě-Zdróji leží už v Izerských horách, ne v Krkonoších. Gondolová lanovka měří 2 172 metrů, vyveze z 617 metrů na 1 060 metrů, tedy 443 metrů převýšení, v osmimístných kabinách a zhruba za osm minut. Pod ní vede jediná červená sjezdovka dlouhá 2,5 kilometru, uměle zasněžovaná a osvětlená 68 sloupy se 136 lampami; patří ke třem nejdelším osvětleným sjezdovkám v Polsku. Běžecká trasa má 19,5 kilometru a zvládne ji i začátečník.
Je to areál pro toho, kdo chce jednu dlouhou sjezdovku a večerní ježdění, ne pro toho, kdo hledá pestrost.
Běžky patří do Jakuszyc
Největší běžecké středisko oblasti je v Jakuszycích, které jsou součástí Szklarské Poręby a leží přímo na hranici s Českem. Je tu přes 150 kilometrů tratí a první víkend v březnu se odsud jede Bieg Piastów. Druhou možností jsou Michałowice, část Piechowic, odkud se vyráží na tratě pod hřebenem.
Kde bydlet podle areálu
Kdo jede na Szrenicu, bydlí ve Szklarské Porębě, ideálně v horní části města blízko lanovky. Kdo míří na Sněžku a na Kopę, volí Karpacz nebo o devět kilometrů dál Kowary, kde je levněji. Kdo chce jednu sjezdovku, lázně a klid, jede do Świeradowa-Zdróje. Nejlevnější varianta pro všechny tři je bydlet dole v kotlině v Jelení Hoře nebo v Piechowicích a dojíždět, ale znamená to každý večer sjíždět z hor.
Sezóna trvá od prosince do března
Hlavní sezóna trvá od prosince do března. Duben a listopad jsou nejslabší měsíce v roce: lanovky mají revize a část podniků zavírá. Sněhové podmínky si ověřte těsně před cestou, zasněžování sice pokrývá celé plochy hlavních areálů, ale polské Krkonoše leží níž než česká střediska na druhé straně hřebene.
Skipasy vycházejí v Polsku levněji než doma
Konkrétní ceny skipasů tady záměrně neuvádíme, protože se mění každou sezónu a jednotlivé areály je vyhlašují samostatně; ověřte si je u provozovatelů těsně před cestou. Obecně ale platí, že v Polsku vycházejí levněji než doma: kategorie rekreace a kultura, do které lanovky a vleky spadají, měla podle cenových hladin Eurostatu v roce 2024 v Polsku hodnotu 69,3 bodu proti českým 84,4, kde průměr Evropské unie je 100. Za ubytování a jídlo je to naopak, tam je Polsko dražší.
Na cestu za lyžováním navíc nepotřebujete žádnou dálniční známku, protože polská pro osobní auta neexistuje a státní dálnice i rychlostní silnice jsou zdarma.