Z Karpacze vyveze lanovka jen do sedla, na Sněžku se dojde pěšky

Hora, která patří oběma

Sněžka měří 1 603,3 metru a je nejvyšší horou Krkonoš, celých Sudet i České republiky. Leží přesně na česko-polské hranici, takže na vrchol se dá vyjít z obou stran a nahoře se potkávají obě. Polský vrchol spadá do katastru města Karpacz, které se táhne údolím říčky Łomnice pod ní.

Z české strany se na Sněžku většina lidí veze lanovkou z Pece pod Sněžkou. Polská strana funguje jinak: lanovka nevede až na vrchol, ale jen do sedla, a poslední úsek se jde pěšky. Právě proto je z Karpacze nahoře znatelně méně lidí než z Pece.

Lanovkou na Kopę

Sedačková lanovka Zbyszek vyjíždí z Karpacze na horu Kopa. Trať měří 2 281 metrů, jízda trvá osm minut a lanovka odveze až 1 200 lidí za hodinu. Provoz je celoroční. Od 26. dubna 2018 vozí čtyřmístné sedačky, předtím tu od roku 1959 jezdily jednomístné, takže kapacita je dnes násobně vyšší než dřív.

Od horní stanice na Kopie je na vrchol Sněžky 2,5 kilometru, tedy zhruba padesát minut chůze. Trasa vede po hřebeni, je značená a v dobrém počasí ji zvládne i běžně zdatný chodec. Celá cesta tam a zpět s pauzou nahoře zabere zhruba tři hodiny.

Proč je tu méně lidí než z Pece

Rozdíl v návštěvnosti obou stran je hlavně o tom, kam lanovka dojede. Česká kabinová lanovka z Pece pod Sněžkou, uvedená do provozu v roce 2014, veze až na vrchol, takže se nahoru dostane i ten, kdo nechce ujít ani metr. V roce 2019 jí projelo 311 948 lidí a v roce 2020, tedy v pandemickém roce, 230 842.

Polská lanovka končí na Kopie a poslední hodinu si musí každý odchodit sám. To přirozeně odfiltruje část návštěvníků a je to hlavní argument pro výstup z Karpacze: stejný vrchol, stejný výhled, ale cestou nahoru podstatně větší klid.

Kdo nechce použít lanovku vůbec, může vyjít z Karpacze celou trasu pěšky po značených cestách. Je to plnohodnotný celodenní výstup s převýšením přes devět set metrů, protože zástavba města leží kolem sedmi set metrů nad mořem.

Co je na vrcholu

Nahoře stojí dvě věci, které stojí za pozornost. Kaple svatého Vavřince byla postavena v roce 1665 a vysvěcena v roce 1681, je to tedy nejstarší stavba na vrcholu. Vedle ní je polská meteorologická observatoř Institutu meteorologie a vodního hospodářství z roku 1974, které se kvůli tvaru říká disky; je to jedna z nejrozpoznatelnějších staveb v celých Sudetech.

Restaurace, která v observatoři fungovala, je od listopadu 2015 zavřená. Na jídlo a pití se tedy na polské straně vrcholu nespoléhejte a vezměte si vlastní zásoby.

Vstupy a kolik to stojí

Celá polská strana Krkonoš spadá do Karkonoského národního parku, který vznikl 16. ledna 1959, měří 5 951 hektarů a vede jím 112 kilometrů pěších tras. Ročně jím projdou zhruba dva miliony lidí a od roku 1992 tvoří spolu s českým parkem jednu biosférickou rezervaci UNESCO.

Vstup do parku je zpoplatněný, orientačně jde o jedenáct zlotých na den, tedy zhruba šedesát korun. Jízdné lanovkou se platí zvlášť a ceníky se mění, takže si obojí ověřte u správy parku a u provozovatele těsně před cestou.

Kdy jít a co si vzít

Nejlepší období je od června do září. Duben a listopad jsou nejslabší měsíce, kdy mají lanovky revize a část podniků v Karpaczi zavírá.

Na hřebeni je podstatně chladněji a větrněji než dole v údolí a počasí se tu mění rychle. Nepromokavá bunda a teplá vrstva navíc patří do batohu i v horkém letním dni. V zimě je to plnohodnotný horský výstup a vrchol bývá v mlze, takže bez zkušeností a výbavy tam nechoďte.

Kde bydlet, když jdete na Sněžku

Nejblíž je Karpacz, hlavní středisko oblasti s asi jedenácti tisíci lůžky, kde je dolní stanice lanovky přímo ve městě. Levnější variantou jsou Kowary devět kilometrů vedle, hned za průsmykem Przełęcz Okraj ve 1 046 metrech, kde na sebe navazuje česká silnice od Malé Úpy. Kdo šetří nebo chce střídat hory s městem, bydlí v Jelení Hoře v kotlině, odkud je to do Karpacze necelých devatenáct kilometrů.